Page 12 - Antenita a černý kosatec

Antenita obletěla nádhernou květinu kolem dokola a pořádně si ji prohlédla.

Její tři velké okvětní lístky směřovaly vzhůru a tři další – s černými

skvrnami – mířily volně k zemi. Vypadaly jako ideální místo pro vstup.

Dovnitř se musí tudy, pomyslela si.

Přistála na jedné z černých skvrn okvětního lístku a zvědavě

vstoupila do květu.

Najednou uslyšela klidný a tichý hlas:

„Ahoj, maličká, dnes jsi tu brzy,“ promluvila na ni květina laskavě.

„Brzy?“ divila se Antenita. „Na co jsem tu brzy? Přišla jsem jen pro nektar.

Kde ho najdu?“